Můj příběh

> Mým životním posláním je "otevírat lidem oči" a mým cílem je cesta <

     Příběh mého života, je vzhledem k mému věku, na kterém vlastně nezáleží, docela krátký, ale vyvíjející se, plný poznání a inspirace.

Kdo jsem? Tak v prvé řadě jsem lidská bytost. "Ego cogito ergo sum" - jak napsal René Descartes a myšlenky, které ho vedly k tomuto výroku, vedly postupně i mne časem ranného mládí a dospívání, až ke Gnózi a později i ke hledání rodových kořenů. Díky tomu jsem hrdý na to, k jakému národu patřím a z jakých kořenů náš národ pochází a na svět se dívám očima Slovienů a Gnóze. Ne, nejsem členem nějaké pochybné sekty, jak se o gnosticích učí ve školách, ale ctím Gnózi tak, jak její myšlenky šířil zakladatel světového Gnostického Hnutí, Samael Aun Weor.

Co je to gnóze? Gnóze znamená v řečtině poznání. Toto poznání je za hranicemi víry, nebo teorie - a protože vím, že toto je v podstatě jediný pravý důvod lidské existence, snažím se, jako každý gnostický student získat svou vlastní zkušenost světla (pravdy) tím, že pomocí prastarých technik probouzím své vědomí a odstraňuji zatemnění před vnímáním. A kdo tohoto chce dosáhnout, tak nejlepší životní postoj, jaký by měl zaujmout, je být otevřený - mít otevřenou mysl a srdce, nic nepřijímat, ale ani neodmítat. Jednoduše si na vlastní kůži ověřit, zda to, co je psáno, je opravdu pravda. Dát tomu šanci a začít to praktikovat a zkoumat.

Z tohoto důvodu jsem pro spoustu svých kamarádů a známých prostě "divnej" člověk, který neustále zkouší něco nového a mluví o neobvyklých věcech. Když si náhodou takhle o svých zájmech někde pustím "hubu na špacír", tak si prý říkají - jak mi nedávno jeden z kamarádů sdělil - "Aha, jasně, Pecínek zase zkouší něco nového" A berou to spíše s nedůvěrou, či humorem, místo toho, aby se zamysleli.

Pecínek je moje skautská přezdívka, kterou nemám zrovna v oblibě. Vznikla podivným nedopatřením z komunikace jedoho skautíka s mojí babičkou, když na dotaz, jestli jsem doma, odpověděla, že určitě ano - "zase se válí za pecí s nějakou knížkou" Vlastně měla pravdu, ale kdo by toužil mít přezdívku, která vzbuzuje dojem povaleče 🙂 , když pravda je jinde?

Znáte ten pocit, když zjistíte, nebo najdete něco nového a pro vás úžasného a toužíte se o to podělit se všemi kamarády a známými? U každého z nich je vám naprosto jasné, v čem by mu tato nová informace, nebo věc mohla pomoci a když mu to sdělíte, jste zklamaní, protože se setkáte s naprostým nepochopením...

Vlastně je to naprosto pochopitelné, protože nikdo nestojí o nevyžádanou radu, či pomoc. Vždy jde o správné načasování a momentální nastavení a úroveň vnímání světa dotyčného člověka. Pochopil jsem, že vše má svůj čas a vývoj. Možná jste si také všimli, že často něco uslyšíte nebo čtete, přejdete to bez povšimnutí a za rok k vám ty informace přijdou znovu a najednou vám dávají smysl.-----HOP a je to tady!!! 🙂

Proto jsem vlastně začal tvořit tyto stránky. Věřím totiž tomu, že když je budou moji přátelé navštěvovat, čas od času nějaká informace najde svého adresáta a pomůže mu ke šťastnějšímu bytí na naší krásné planetě.

Dnes jsem člověk, který ví, proč a čeho chce v životě dosáhnout a každý den projevuji vděčnost za to, že žiji, ať už jsou okolnosti jakékoliv.